Povolovací proces nových staveb prodlužuje liknavost úředníků a nedodržování správních lhůt

  • Povolovací proces nových staveb prodlužuje liknavost úředníků a nedodržování správních lhůt
    Konstatuje RNDr. Evžen Korec, CSc., generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s. Dvanáct měsíců čekání na razítko nutné k podání žádosti o územní rozhodnutí, dalších patnáct měsíců zbytečný byrokratický ping pong se stavebním úřadem. To jsou dva konkrétní případy průtahů, které vydání stavebního povolení oddálí celkem o dva a čtvrt roku. Liknavost a v některých případech i špatná vůle úředníků tak může za to, že rezidenční trh v hlavním městě zamrzl. Nových bytů se staví extrémně málo a poptávka tak stále výrazně převyšuje nabídku.
     
    A dále pokračuje: Hlavní vina je na nesmyslně složitém procesu povolování nových staveb, který je nejkomplikovanější ze zemí EU. Celkem trefně českému stavebnímu právu proto přezdívám legislativní Kocourkov. Ale pojďme se podívat na konkrétní případy toho, proč povolení většího bytového projektu trvá i déle než deset let.
    Než stavebník vůbec předloží svou žádost o územní rozhodnutí, musí získat obrovské množství vyjádření od spousty takzvaných dotčených orgánů státní správy. Od celkem očekávaného odboru územního plánu a rozvoje, přes policii a hasiče, až například po správce sítí. U jednoho našeho nyní připravovaného středního projekty jsme takových razítek potřebovali rovnou šedesát.
     
    To je první kámen úrazu. Přestože mají tyto instituce na vyjádření lhůtu 30 dnů, tak ji spousta z nich nedodržuje. Kdyby bylo jejich zpoždění v rámci dnů, tak to by si investor ještě mohl gratulovat. Výjimkou totiž nejsou ani průtahy v řádu měsíců, na některá razítka musí stavebník i přes opakované urgence čekat i více než rok.
    Celou tuhle dobu utíká čas, který by šel využít smysluplněji. Bohužel investorovi nezbývá nic jiného, než stále čekat i na to podlední razítko. Bez něj do první fáze povolovacího procesu ani vstoupit nemůže. I kdyby všechny úřady a dotčené orgány pracovaly v souladu se správním právem, tak stačí jediná pomalá instituce a celá investice za stovky milionů či dokonce miliardy korun se zasekne.
     
    Řešením je takzvaná fikce souhlasu, kterou chce nyní zavést ministerstvo pro místní rozvoj. Ta znamená, že pokud se úřad během stanovené lhůty nevyjádří, je to bráno jako souhlas. Nejde přitom o úplnou novinku v českém právu, podobný princip využívá také takzvaná fikce doručení týkající se důležitých písemností.
    Investor však nemá vyhráno ani poté, co získá všechna souhlasná stanoviska, a předloží svůj záměr stavebnímu úřadu. Zde totiž často dochází k dalším nesmyslným průtahům.

    Doložit to mohu na dalším našem projektu se stovkami bytů, jehož povolování stavební úřad nesmyslně protahoval o dlouhé měsíce. Že při tom jednal v rozporu se správním řádem, mu při vyřizování odvolání vytkl i nadřízený odbor stavebního řádu pražského magistrátu. Ve svém písemném odůvodnění magistrátní odbor jasně poukázal na běžnou praxi, jak mohou stavební úřady svévolně jakýkoliv stavební záměr takřka neomezeně oddalovat. 
     
    „Stavební úřad nařídil ve věci hned dvě ústní jednání a dvakrát řízení přerušil a žadatele vyzýval k doložení více než dvaceti podkladů důležitých pro vydání rozhodnutí. Ani jeden vyžadovaný doklad se ale netýkal důvodů, proč bylo řízení zamítnuto… … Z uvedeného není zřejmé, proč stavební úřad řízení vůbec vedl …, protože z podkladů, které si od odvolatele vyžadoval pro řízení vedené cca 15 měsíců, nepoužil pro své rozhodnutí vůbec nic. … Rozhodl pouze na základě údajů, které mu byly známy v době podání žádost,“ kritizuje práci podřízeného stavebního úřadu magistrátní odbor a vytýká mu porušení takzvané procesní ekonomie.

    Územní řízení tak trvalo do prvního rozhodnutí dlouhých 15 měsíců, další půl rok navíc přidalo podání odvolání a čekání na rozhodnutí nadřízeného úřadu. Celý tento nesmyslný byrokratický ping pong, který zaměstnal spoustu lidí u investora tak i na úřadech, tak oddálil stavební záměr o další dva roky. Bohužel toto není výjimkou, v Praze se to stalo v podstatě pravidlem. Už si ani nepamatuji, kdy bychom u nějakého našeho většího projektu nemuseli řešit odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu. Podobné problémy ale mají i ostatní developeři. Zvlášť v některých městských částech je totiž zřejmé, že úřady spíše hledají důvody, proč stavební záměr odmítnout, než aby rozhodovaly čistě objektivně.
     
    Nové vedení pražského magistrátu nyní zjišťuje, které stavební úřady jsou nejpomalejší a proč. Výsledek analýzy má být známý ještě na letos jaře. Tato čísla zcela jistě budou velmi zajímavá a doufám, že povedou ke konkrétním závěrům. Je potěšující, že se této dlouho přehlížené oblasti začal někdo konečně věnovat. Jen kromě samotné rychlosti by měla analýza zkoumat také správnost rozhodnutí těchto úřadů. Nejen mě by zajímalo procento úspěšných odvolání u magistrátního odboru proti rozhodnutím lokálních stavebních úřadů. Myslím, že výsledky takového šetření by byly jasným argumentem pro zavedení centrálního stavebního úřadu pro větší a složitější stavby. Ty totiž nejsou menší úřady z mnoha důvodů schopny objektivně posoudit, uzavírá své zamyšlení nad současným stavem Evžen Korec.
     
    SDÍLET
    Další podobné články