Ve středu 12.2.2020 se konalo v hotelu Grandium další z diskusních setkání časopisu Stavební fórum, tentokrát na téma Centrum Prahy: hotely – pronájmy – byty. Z jednání vyplynulo, že pro vytíženost hotelových kapacit v centru Prahy je krátkodobý pronájem vážným, nikoli ale ohrožujícím konkurentem. Jinak je to ale při srovnání výnosnosti krátkodobých a dlouhodobých pronájmů majitelů bytů, jejichž konfrontace ovlivňuje cenu nemovitostí.
Ponechme stranou starosti hotelových managerů, kteří žehrají na totéž jako developeři rezidenčních projektů, a to pomalý proces stavebního povolování nových projektů. Přitom, jak poukázal David Musil z Penta Real Estate, registrují velký zájem i světoznámých hotelových řetězců. Nejen v centru Prahy, ale třeba i v místě jejich známého rezidenčního projektu Waltrovka.
Stěžejním tématem diskuse však byly krátkodobé pronájmy v systému sdílené ekonomiky jako je především Airbnb, jejichž růst ubírá zákazníky jak hotelům, tak i majitelům bytů, kteří by chtěli byty pronajímat dlouhodobě. To druhé se totiž příliš nevyplácí. Majitelům bytů v systému Airbnb totiž slibují až o 100 % vyšší výnosy. Kdo by odolal?
Město samotné, především jeho centrum, má ale větší zájem na těch, kteří v Praze bydlí nebo mají zájem v něm i přechodně dlouhodobě bydlet. Jak uvedl radní Prahy 1 Karel Grabein Procházka registruje tato městská část jen zhruba 28 000 trvale bydlících, ale turistů, kteří tráví čas především v této oblasti Prahy je ročně na 15 miliónů.
Globální trend, jak v úvodu řekl moderátor diskuse Miroslav Linhart ze společnosti Deloitte, naznačuje, že počet turistů v evropských městech významu Prahy se bude dále zvyšovat. Dlouhodobý průměrný nárůst v Praze se odhaduje na 300 000 ročně. Přitom v průběhu posledních dvou let vzrostlo sdílené ubytování o 34 %, zatímco hotelové kapacity zaznamenaly nárůst jen o 1,4 %.
Pro centrum města, zejména pro první městskou část, je to dost vážné varování. Už teď představuje „raketový“ boom Airbnb z posledních let pro místní obyvatele i zastupitele obtížně řešitelný problém. Místní si oprávněně stěžují, ale i demonstrují, proti „divoké turistice, kdy nepostižitelní pronajímatelé dávají k dispozici byty partám neukázněných turistů.
Hlučné večírky opilých návštěvníků Prahy táhnoucích se až do ranních hodin, přeplněné odpadové nádoby, obscénní výjevy na ulicích, obtěžující zvonění zbloudilců, kteří nejsou schopni najít „svůj“ byt nebo si zapomněli klíče, ignorantská devastace exteriéru a společných prostor bytu, to všechno jsou problémy, které znepříjemňují život trvale bydlícím a odrazují ty, kteří by byli ochotni si tu platit dlouhodobý pronájem.
Řešení vidí magistrát i městská část v tvrdším postupu vůči krátkodobým pronajímatelům. Nejen ve zvýšení místních poplatků za ubytování, ale i v regulaci, která by podobně jako v Berlíně dovolovala roční pronájem kupříkladu v řádu 60 dnů (v Berlíně 90 dnů), jak uvedl v diskusi Karel Grabein Procházka. Také je možné pokutovat majitele domů, nebo SVJ, která by k „rozumu“ přivedla jednotlivé pronajímatele bytů.
Tomuto názoru oponoval Matěj Koutný z ČAPUS (Česká asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí) a ze společnosti Blahobyty.cz, která se specializuje na správu bytů, které majitelé krátkodobě pronajímají přes platformy Airbnb nebo Booking.com. Regulace podle něj nepovede podobně jako v Berlíně k ničemu jinému než, že se trh přelije do oblasti šedé, nelegální ekonomiky, jak se to už stalo při regulacích v Berlíně. Když je trh transparentní, sám se zreguluje a je možné jej kontrolovat. Jestliže něco provozuji veřejně, chovám se zodpovědně, uvedl. Sami, jak řekl, jsou schopni pokutovat hosty, o nichž se dovědí, že se chovají nevhodně, označují barevně zvonky pronajímaných bytů, aby se návštěvníci lépe orientovali a nerušili sousedy, instalují v bytech hlásiče hluku, které fungují jako prevence proti příliš hlučným nájemcům, a přijímají i další opatření, která by měla zmírnit námitky okolo bydlících.
V budoucnu lze patrně očekávat, že divoký trh krátkodobého pronájmu dostane určitá pravidla, podobně jako je tomu v případě sdílené ekonomiky u „taxi“ služby Uber. V každém případě zatímní stav nenasvědčuje tomu, že by dlouhodobý pronájem dokázal vzdorovat lákadlům Airbnb a dalších firem téhož zaměření. V konečném důsledku to povede k tomu, že ceny nemovitostí v centru města budou ještě stoupat. Nynější průměrná cena v Praze 1, která narostla do před lety nepředstavitelné výše 194 200 Kč/m2, jistě nebude konečným stropem.
Své by mohla ale z hlediska kvality objektů a tím i změny klientely ovlivnit nová výstavba či rekonstrukce a modernizace památkově chráněných objektů. Jak složitý a časově náročný proces to je, prezentoval na fóru architekt Michal Šourek (MS architekti) na „nekonečném příběhu“ přestavby domu U Sixtů na hotel ve Starém Městě.
Je zcela jisté, že výstavba nových špičkových hotelů a rekonstrukce celých historických domů k pronájmu, přitáhne návštěvníky jiného typu, než je dosavadní „pivní turistika“, jíž je Praha proslulá. Příkladem může být Vídeň, jak řekl radní Karel Grabein Procházka, která uspořádala výstavu malíře Vincenta van Gogha. Do města přilákala tato událost na milion turistů, avšak vzhledem k důvodu, proč sem přijeli, zcela jiného ražení, než jsou ti, co dnes zavítají do Prahy.
Titulní foto: Rezidence Churchill
SDÍLET
Další podobné články
Ve středu 12.2.2020 se konalo v hotelu Grandium další z diskusních setkání časopisu Stavební fórum, tentokrát na téma Centrum Prahy: hotely – pronájmy – byty. Z jednání vyplynulo, že pro vytíženost hotelových kapacit v centru Prahy je krátkodobý pronájem vážným, nikoli ale ohrožujícím konkurentem. Jinak je to ale při srovnání výnosnosti krátkodobých a dlouhodobých pronájmů majitelů bytů, jejichž konfrontace ovlivňuje cenu nemovitostí.