Nové bydlení u nových tratí. Kde je možné ho najít?

Nové bydlení a dopravní infrastruktura spolu úzce souvisejí. Když hledáte své budoucí bydliště, potřebujete vědět nejen jak se dopravíte domů či do zaměstnání už dnes, ale jaké možnosti dopravního spojení byste mohli mít v blízké budoucnosti. 

První letošní setkání odborníků v rámci diskusní snídaně Stavebního fóra na téma dopravy v Praze, které se konalo ve čtvrtek 28. ledna, jak jinak než on-line, ukázalo řadu možnosti, které mohou být pro vaši současnou volbu rozhodující.

Už v úvodu David Marek, hlavní ekonom a ředitel oddělení Clients&Markets poradenské firmy Deloitte, nastínil předpokládaný vývoj světové ekonomiky. V letošním roce se předpokládá její mírné zlepšení, což se ale příliš netýká Evropy, a tedy i ČR, protože do západní Evropy směřuje zhruba 2/3 našeho vývozu. Opatrné prognózy o růstu 2,8 % pro letošní rok v ČR už přetrvávajícími lockdowny berou za své a posouvají čísla spíš pod 2 %. „Co bude v dalších letech se nedá předpovědět“, uvedl David Marek. Stále nejistá budoucnost tedy dává za pravdu těm, kdo se snaží své volné finanční prostředky chránit před znehodnocením koupí nemovitosti s nejmenším rizikem, což platí zejména o novém bydlení.

Otázkou pak jen zůstává, kde by to mohlo být nejvýhodnější? Budoucí rozvoj dopravní infrastruktury je přitom vodítkem, jak zjistit, ve které oblasti by se dnešní koupě bytu nebo domu mohla časem díky zlepšení dopravní dostupnosti výrazně zhodnotit.  

V České republice je takových míst mnoho, protože není žádným tajemstvím, a to zdůraznili i účastníci diskuse, že máme velký dluh v dopravní infrastruktuře, mimo jiné také i proto, že uvést jakýkoliv projekt v této oblasti do realizace trvá u nás minimálně okolo 7 let. Zvlášť bolestivé je to v případě dálniční sítě a také vysokorychlostní železnice. Obojí by mohlo usnadnit dopravu dojíždějících do Prahy a jiných velkých měst za prací, „rozvolnit“ zástavbu a najít nové, pro bydlení přitažlivé destinace v jejich okolí. 

Masarykovo nádraží jako východisko z dopravní krize

V Praze se v tomto ohledu blýská na lepší časy, protože to vypadá, že se konečně podaří vyřešit jeden ze základních problémů, a tím je v tomto ohledu nejvýznamnější pražský dopravní uzel, kterým je Masarykovo nádraží. A v návaznosti na něm i propojení vysokorychlostní železnicí s Letištěm Václava Havla a Kladnem. 

Právě těch zmíněných minimálně 7, v jejich případě až 8 let, připravuje developerská společnost Penta rekonstrukci Masarykova nádraží, jak uvedl v diskusi Petr Palička, ředitel Penta Real Estate pro ČR. Připomeňme, že „Masaryčka“ je místem, kde končí železnice, v podzemí je stanice metra, u nádražní budovy vedou tramvajové linky, přilehlé pozemky sousedí s autobusovým nádražím a Severojižní magistrálou. A aby toho nebylo málo, to všechno se rozkládá na území Prahy 1,3 a 8. Řešení je ovšem elegantní. Od dvou administrativních budov při ulici Na Florenci povede nad nástupišti s přístupem k vlakům pěší zóna s parkovou úpravou, která propojí tuto ulici s Hybernskou, ale i s Opletalovou. A jen pro informaci: Penta má k dispozici okolo 100 000 m² ploch, z toho 35 000 m² tvoří ony dvě administrativní budovy, a v ostatních plochách bude 40 až 50 % výměry věnováno bytům.

Trasa D a tramvajová prodloužení

V souvislosti s Masarykovým nádražím je také důležité, že se už započalo s výstavbou metra trasy D z Pankráce do Písnice. Prodloužení trasy má vést k náměstí Míru, a nakonec i k náměstí Republiky, odkud je to na skok k Masarykově nádraží, jak uvedl v diskusi Lukáš Tittl z IPR Praha, který zde má na starosti dopravu. A to ještě není vše, nové tramvajové tratě povedou z Vinohradské ulice přes „Václavák“ a od Národního muzea k Hlavnímu nádraží. Pamětníci si určitě vzpomenou, že tomu už tak v minulosti bylo. Pěší zóna nad Masarykovým nádražím mezi Florencem a „Opletalkou“ určitě leccos dopravně usnadní. Připravuje se také prodloužení tramvajových tratí z Barrandova na jihozápad, nebo na Dědinu.

Škoda, že dosud není vyřešeno protažení tramvajové dopravy z Podbaby na Suchdol. Uvažuje se také o výstavbě tzv. metra S, což má představovat nové železniční tunely, které umožní vlakům dojet až do centra a výrazně tak urychlit spojení Prahy s obcemi Středočeského kraje. To je však hudba budoucnosti. Perličkou je pak lanová dráha mezi Prahou 6, Trojou a Bohnicemi, s mezistanicí v Zoo, která by měla v této části města nahradit absenci mostů nad Vltavou. Tento typ dopravy je známý v mnoha jihoamerických zemích, v Praze však zatím patří spíš do žánru sci-fi.

Cesta na severozápad

Pokud se týká vaše hledání nového bydlení v Praze, pak máte po těchto informacích o změnách v MHD prostor k přemýšlení. Jestliže však uvažujete o bydlení za hranicemi Prahy, pak se vaše možnosti, jak vyplývají z jednání Stavebního fóra zmnohonásobí, když přemýšlíte o svém novém bydlišti či investici směrem na severozápad. Jak totiž potvrdil Jakub Bazgier, náměstek ředitele Stavební správy OJ pro techniku ze Správy železnic, dlouho očekávané propojení letiště, Kladna a Masarykova nádraží vysokorychlostní dvoukolejnou železnicí, nabývá reálných kontur. 

První vlaštovkou byla oprava Negrelliho viaduktu. Postupně pak budou dávány do provozu jednotlivé úseky tak, aby celá trať začala plně fungovat v roce 2028. Z konečné stanice Kladno-Ostrovec se tak na Masarykovo nádraží dostanete do 30 minut, trať ovšem povede i z Kladna k letišti, odkud se na Masarykovo nádraží dostanete už do 25 minut. Podle dosavadních předpokladů by rekonstrukce strategického dopravního uzlu, tedy Masarykova nádraží, měl být realizována už do roku 2026. Podle Petra Paličky počítá Penta s tím, že přízemí a 1. patro obou přilehlých administrativních budov budou věnovány komerčním plochám s obchody, restauracemi, různými službami apod. Mělo by tak vzniknout pro návštěvníky Prahy důstojné prostředí reprezentující hlavní město, ať už přijedou z letiště nebo příměstských oblastí.

Pro spádové oblasti v okolí stanic budované vysokorychlostní spojnice s Kladnem a letištěm je pak důležité, že u některých modernizovaných železničních stanic budou zřízena parkoviště P + R pro automobily. Konkrétně jde o Hostivici, Jeneč, Pavlov a Malé Přípotočno. Těsně před letištěm vznikne nový dopravní uzel Praha-Dlouhá míle s P + R parkovištěm pro 2 až 3000 osobních automobilů. Je tak nepochybné, že z mnoha hledisek bude výhodné hledat nové bydlení i v místech od tratě více vzdálených. 

Ideální řešení: kombinace železnice a P + R

Totéž co platí pro severozápadní koridor, bude jistě platit i pro další místa v okolí Prahy, jak upozornil v diskusi Ondřej Valošek, manažer dopravního týmu Deloitte Advisory. I jinde mimo Prahu vzniká nutnost budovat P + R nebo alespoň malá parkoviště u stávajících železničních stanic. Takto auta dojíždějí až k okraji metropole, kde však dosavadní P + R parkoviště kapacitně nestačí. Řeší se sice jejich rozšíření, jako například na Černém Mostě, kde by se měla vozidla odstavit a dojíždějící by dále pokračovali MHD. To se ale často neděje a auta pokračují dále do středu města. Kromě dopravního kolapsu parkují, kde je to možné i nemožné. Městské části se brání zónami placeného parkování, které zasahují už nejen centrum města, ale i okraje městských částí. Jejich potenciál je však již naplněn a současná situace znesnadňuje bydlení i rezidentům, respektive jejich návštěvám, anebo jimi pozvaným řemeslníkům.    
 
Jak vyplývá z dopravní strategie bude z různých důvodů výhodné hledat cenově dostupné bydlení v okolí Prahy nejen tam, kde lze sice dnes bez větších problémů zaparkovat u nádraží, což se časem může změnit, ale hlavně tam, kde se podle této uvedené strategie plánuje zřízení parkoviště P + R.

A na závěr ještě poznámka: V mnoha rezidenčních projektech se počítá s elektromobily, respektive v garážích s přípojkami pro jejich nabíjení. Vlastnictví elektromobilu přináší některé výhody, mezi něž patří to, že tato vozidla mohou v Praze zdarma parkovat v modrých a fialových zónách, což jsou zóny, určené pro rezidenty. To však vzhledem k uvedeným problémům s parkováním v Praze už od roku 2025 patrně nebude platit. 
 

Další podobné články